V pasti citové závislosti

24. června 2018 v 16:03 | Elena |  O vztazích
Můj milý, nedůvěryhodný, má osudová lásko,

konečně mě trochu přestává bolet hlava a tak ti rychle odepíšu, než něco zase začne.
Děkuji za obsáhlé vysvětlení, jak to vy ženatí muži s námi milenkami vlastně máte. Tu první část, kde nepíšeš o sobě, jsem přeposlala své kamarádce. Té, kterou mám v hlavě a v srdci, o kterou tu běží. Protože je to hlavně Ona, kdo se teď nejvíc trápí kvůli zadanému muži. Říkala, že máš ve všem pravdu. A já to vidím taky tak.
Co se týče druhé části, tak nějak tě chápu. Snažím se do toho vžít a zároveň nesklouznout do pasti slibů a nadějí. Mám hodnoty jinak postavené a majetek u mě nikdy nehrál roli. Pokud se zamiluji, nevidím, neslyším, pálím mosty, blbnu.. Jdu za láskou a někdy i na úkor sebe. Čehož jsi byl a stále jsi svědkem...


Už jsem dostala od života přes hubu, takže snad jsem střízlivější a opatrnější. Držím se zpátky a koukám hlavně na to, aby byl chlap slušný a aby se mu dalo ve všem věřit.

Ne tak s ženami, tam mám asi lekci teprve před sebou nebo spíš v tom právě jedu:-(

Poslední měsíc mi vážně nebylo dobře a díky Bohu byl zrovna výcvikový víkend, tak jsem vše mohla rozebrat se svou terapeutickou skupinou. Takže mi opět sundali růžové brýle a postavili mě nohama na zem. Lektor mi řekl, že Ona se chová zraňujícím způsobem, že v podstatě mi zamotala hlavu a pak se stáhla. Že prý jsem v transu, v jakémsi tornádu a neměla bych vést Její terapii. Skupina na Ní reagovala nasraně, zrcadlila můj vztek.

A já teprve teď vidím tu bídu. Ona vše vlastně iniciovala a když jsem jí šla naproti, tak couvla. Velká slova o lásce, ale skutek utek. Pak to samé udělala několika dalším chlapům, takže je to asi nějaká její hra. Nebo nevím. Každopádně mě to semlelo pořádně, hodně mě to zranilo a zraňuje stále. Proto chápeš, proč s ní nejedu na dovolenou. Ani by nechtěla. Ji zajímá Tomáš. Mě pouze využívala a já to dovolila. Můj starý známý model, který ovšem tímto končí. KONČÍ!!! Už si nechci stále dokola nabíhat na ty samé vidle. Vidle zvané citová závislost.

Takže jsem se opět od Ní odpojila a nejsme v kontaktu. Dál co bude nevím... Mám ji ráda a nechci o Ni přijít, jen musíme obě projít proměnou. Snad se mi to podaří a za čas budeme alespoň přítelkyně. Zatím nemůžu. Moje tělo je ve velkém stresu, cítím se jako zapojená do elektrické zástrčky. Nemůžu spát a pořád mě bolí hlava, jsem strašně unavená, jen bych spala ... V tomto stavu fungovat v práci a doma je velmi těžké. Není to jen kvůli Ní, já prostě počínaje rokem 2015 procházím temnou nocí. Zatím se mi nedaří moc zklidnit, relaxuju, sportuju, snad se to zlepší.

Na chvíli se v týdnu vidět můžeme, šetřím nervy a síly, nemám jich nazbyt. Potřebovala bych tvou pomoc a podporu, jít si někam sednout, popovídat, obejmout, vidět se..

Líbám tě
Elena

(tento email byl odeslán)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sarcasmdiary sarcasmdiary | Web | 24. června 2018 v 20:55 | Reagovat

Wow, já jsem úplně ohromená.
Píšeš úplně skvěle, tak procítěně, člověk se dokáže vžít do situace, která je i přes tu tragédii ukrytou v ní úplně skvěle romanticky popsaná. Už při druhém odstavci mi ukápla slza a tenhle blog jsem si tím pádem úplně zamilovala <3 Těsím se na další články!

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 24. června 2018 v 21:20 | Reagovat

Děkuji za pěkně napsaný článek. Snad tvůj blog bude nápomocný v citových zmatcích především nás žen.
Zařazuji tě do Výběru TT na téma Ve vlastní pasti - a děkuji :-)

3 Elena Elena | 25. června 2018 v 13:33 | Reagovat

[1]:Moc děkuji za tak upřímnou zpětnou vazbu, to potěší :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama