Červen 2017

Pampeliškový smutek

20. června 2017 v 11:45 | Elena |  O psychoterapii
Zdá se mi, že ten proces snad nikdy neskončí. Nedávno jsem si říkala, jak mám trauma s tátou už vyřešené. Ale není tomu tak. Pořád se odlupují další vrstvy cibule. Chtěla jsem se na dnešek sejít s mou láskou. Mám celý den volno, tak jsem doufala, že najde skulinu. Odpověď přišla až dnes ráno a že prý nepřijde. Musí se synem pro auto a netrhne se ani dopoledne z práce. Můžeme se ale vidět za týden v úterý. ZA TÝDEN!!! Neviděli jsme se týden a půl. První rekace vztek. Mám chuť to ukončit. Opravdu nemám na to čekat 3 týdny než si udělá čas. NEMÁM NA TO!!! Jasně, je to spouštěč. Měla bych ho využít, když mám čas. Ten chlápek na výměnu plynoměru přijde až odpoledne.